Home | Argumenty | 8. Typické výmluvy

8. Typické výmluvy

Obsah:
 

• 8.1. Já ale přece ty zvířata nezabíjím.
• 8.2. Zvířata se přece zabíjejí bezbolestně.
• 8.3. Zvířata jsou přece pěstována, aby se stali potravou pro lidi.
• 8.4. Kdyby neexistoval masný průmysl tak by se ta zvířata nikdy nenarodila.
• 8.5. Ta zvířata přece neznají jiný život.
• 8.6. Všichni musíme jednou zemřít.
• 8.7. Vegetariáni nejsou společensky přijati.
• 8.8. O jednoho vegetariána víc nebo méně přece nedělá žádný rozdíl.
• 8.9. Zvířata jsou přece přizpůsobena k masnému průmyslu.
• 8.10. Bezmasé jídlo přece nemá žádnou chuť.
• 8.11. Maso je chutné.
• 8.12. Problémy s životním prostředím nezmizí jen proto, že se všichni stanou vegetariány.
• 8.13. Problémy s hladověním nezmizí jen proto, že se všichni stanou vegetariány.
• 8.14. Hodně toho čím se my lidé zabýváme, např. motosporty, ničí životní prostředí. Není přece větší důvod přestat jíst maso než přestat s motosporty.

• 8.1. Já ale přece ty zvířata nezabíjím.
8.1.1. Ti kdo kupují maso jsou osobně zodpovědní za utrpení a smrt zvířat. Ve Švédsku se zabíjí 60 milionů zvířat ročně na základě poptávky lidí kteří si pak v obchodě koupí to pěkné balení s masem. (V ČR bylo například v roce 1998 zabito 528,613 krav a býků, 29,168 telat, 4,720,939 prasat a 103 miliony drůbeže! Ryb je v ČR zabito ročně asi 22,000 tun.) Tím, že dáš peníze na masný průmysl souhlasíš s krutým a bolestným zacházením se zvířaty.

• 8.2. Zvířata se přece zabíjejí bezbolestně.
8.2.1. I kdyby zabíjení bylo bezbolestné tak nemáme právo zabíjet ani pro své potěšení o kterém jezení masa v dnešní době je. Přece neuznáváme vraždu i když vrah zabije bezbolestně.

• 8.3. Zvířata jsou přece pěstována, aby se stala potravou pro lidi.
8.3.1. Zvířata která jsou pěstována, aby se stala potravou pro lidi mají pořád schopnost cítit bolest stejně jako jiná zvířata.

• 8.4. Kdyby neexistoval masný průmysl tak by se ta zvířata nikdy nenarodila.
8.4.1. Bylo by lepší žít krátký a bolestný život než se vůbec nenarodit? To sotva.
8.4.2. Je lepší, aby se rodilo větší množství, bez ohledu na tom jaký život budou mít? Kdybys nad tím přemýšlel tak bychom nedělali nic jiného než přiváděli děti na svět! •

8.5. Ta zvířata přece neznají jiný život.
8.5.1. I když neznají jiný život tak mají pocit, že jejich potřeby nemají příležitost uspokojit. Kráva, které není dovoleno krmit své telátko, slepice, které není dovoleno se pohybovat a roztáhnout si křídla, prase které se nemůže hrabat v zemi, to jsou příklady neuspokojených potřeb. Zvířata mají stejnou schopnost cítit fyzickou bolest stejně jako kdyby žila svobodně. Konec konců odebíráme zvířatům jejich nejzákladnější – přání žít.

• 8.6. Všichni musíme jednou zemřít.
8.6.1. Ano, ale raději ne zbytečně. Naše jezení masa je zbytečné a naprosto ničivé.
8.6.2. Představ si vraha který obhajuje svůj čin s „všichni musíme jednou zemřít“. Absurdní, co?
8.6.3. Tak by ti nemělo vadit když tě teď na místě zabiju. Všichni musíme přece jednou zemřít!

• 8.7. Vegetariáni nejsou společensky přijati.
8.7.1. Vegetariáni jsou čím dále tím více přijati a přijetí se bude zlepšovat jen v případě, že se více lidí stane vegetariány. Že někteří nevědomí masožravci nepřijímají vegetariány není výmluvou pro to se nestát vegetariánem a důvodem sám pro sebe něco udělat. Čím více bude vegetariánů tím bude méně společenský přijatelné jíst maso!
8.7.2. Představ si čeho se vzdáš když se staneš vegetariánem. Žádné zvíře nebude muset trpět, a v tom by ti zabránila trocha společenských nepříjemností?

• 8.8. O jednoho vegetariána víc nebo méně přece nedělá žádný rozdíl.
8.8.1. Průměrný Švéd sní za svůj život 5 krav, 28 prasat, 200 slepic a mnoho dalších zvířat. A vegetariáni navíc inspirují své okolí, např. rodinu a přátele, aby přestali jíst maso. Tito pak ovlivní další. Efekt je větší než si myslíš. (Průměrný občan České republiky ročně sní kolem 45kg vepřového, 16kg hovězího, 15kg drůbežího a 5,5kg rybího masa.)

• 8.9. Zvířata jsou přece přizpůsobena k masnému průmyslu.
8.9.1. Zvířata jsou nucená k přizpůsobení které zvětší jejích produktivitu, přemáháním jejich těl nad jejich skutečné možnosti. Toto přizpůsobení jen zvětšuje jejích utrpení.

• 8.10. Vegetariánské jídlo přece nemá žádnou chuť.
8.10.1. Myslíš tím, že vegetariánské nechutná masem. Naprostá pravda a jinak by to také bylo divné. Ale vegetariánské jídlo chutná jinak. Bylinky, různé cibule, různé druhy paprik, tamari a různé druhy hub můžou dodat od ostrých pepřovitých až po šťavnaté jemných chutí. Žádná zelenina nechutná stejně. Některé, např. bílé zelí, fenykl nebo ředkvičky mají v syrové podobě ostrou chuť, nemluvě o křenu! Jíst vegetariánsky není jen o vynechávání ale naopak se přidává hodně toho, o čem masožravci obvykle nikdy neslyšeli! A navíc, do masa se většinou přidává spoustu koření, aby to vůbec mělo nějakou chuť, takže to co ti chutná není jen maso ale to koření.

• 8.11. Maso je chutné.
8.11.1. Viz. 1.9.

• 8.12. Problémy s životním prostředím nezmizí jen proto, že se všichni stanou vegetariány.
8.12.1. To je pravda, ale také nezmizí tím, že si všichni dají do svých aut katalyzátory nebo tím, že všichni přestanou používat splachovací záchody, nebo tím že se zakážou baterky obsahující rtuť. Na druhou stranu ale můžou všechny tyto změny v naších životních stylech ukončit znečišťování životního prostředí.

• 8.13. Problémy s hladověním nezmizí jen proto, že se všichni stanou vegetariány.
8.13.1. To je pravda, je také zapotřebí politickou vůli. Ale velmi by pomohlo kdyby se všichni stali vegetariány!

• 8.14. Hodně toho čím se my lidé zabýváme, např. motosporty, ničí životní prostředí. Není přece větší důvod přestat jíst maso než přestat s motosporty.
8.14.1. Představ si kuřáka který obhajuje svůj zlozvyk mnoho dalšími škodlivými zlozvyky které má. Absurdní, nemyslíš?


 

Home | Argumenty | 8. Typické výmluvy