4. O zdraví

Obsah:

• 4.1. Potřebujeme maso pro udržení našeho dobrého zdraví.
• 4.2. Lidé mohou jíst malé množství masa a stejně se cítit dobře.
• 4.3. Že je zdravé být vegetariánem není relevantní argument pro to, aby všichni přestali jíst maso. Každý je zodpovědný za svoje zdraví.
• 4.4. Že vegetariáni mají v průměru lepší zdraví než masožravci závisí na tom, že většinou žijí zdravějším životním stylem a ne, protože nejedí maso.
• 4.5. Vegetariáni musejí vědět hodně o výživě.
• 4.6. Člověk získá málo proteinů.
• 4.7. Člověk získá málo železa.
• 4.8. Člověk získá málo kalcia.
• 4.9. Člověk získá málo vitamínu D.
• 4.10. Člověk získá málo vitamínu B12.
• 4.11. Pak člověk přece musí jíst hrozně moc, aby dostal dostatek energie.
• 4.12. Žena nemůže být těhotná a přitom být vegetarián.
• 4.13. Děti nemohou být vegetariány.

• 4.1. Potřebujeme maso pro udržení našeho dobrého zdraví.
4.1.1. Naopak, všechny lékařské studie ukazují, že vegetariáni mají lepší zdraví než lidé co jedí maso. Jezení masa podporuje obezitu, ucpání cév, vysoký krevní tlak, několik druhů rakoviny, ledvinové a žlučové kameny, cukrovku, dnu, zánět slepého střeva, hemoroidy, řídnutí kostí, apod. Maso neobsahuje žádné látky které potřebujeme a nejsou obsažené v dostatečném nebo i větším množství v rostlinné stravě.

• 4.2. Lidé mohou jíst malé množství masa a stejně se cítit dobře.
4.2.1. Samozřejmě, lidský trávicí systém je přizpůsoben k tomu, aby zvládl malé množství masa. Ale pointou je, že se cítíme stejně dobře nebo i lépe bez jakéhokoliv množství masa. Není morálně obhajitelné zbytečně ničit životní prostředí a způsobovat bolest miliónům.

• 4.3. Že je zdravé být vegetariánem není relevantní argument pro to, aby všichni přestali jíst maso. Každý je zodpovědný za svoje zdraví.
4.3.1. Každý z nás je součásti společnosti se sociální ochranou která vyžaduje peníze ve formě daní kterou všichni ve společnosti platí. Když onemocníš utrpí na tom všichni daňoví poplatníci. Tvoji příbuzní tím také budou trpět pokud se budou muset starat o tvé záležitosti nebo když se strachují o tvé zdraví.

• 4.4. Že vegetariáni mají v průměru lepší zdraví než masožravci souvisí s tím, že většinou žijí zdravějším životním stylem a ne proto, že nejedí maso.
4.4.1. Vegetariánská strava obsahuje v průměru více vlákniny, více vitamínů a minerálů a méně tuků a přitom stejné množství proteinů jako „normální“ strava, bez ohledu na to, jestli ten kdo jídlo připravuje má lepší životní styl nebo ne. Mimoto se škodlivé látky koncentrují více v živočišných produktech než v rostlinné stravě.
4.4.2. Představ si porci masových kuliček a nudlí. To neobsahuje prakticky žádnou vlákninu, žádný vitamín C a navíc velmi málo dalších vitamínů a minerálů. Vegetariánský protějšek toho, např. kuličky z cizrny a nudle obsahuje mnohem více vlákniny, více minerálů a vitamínů, málo tuků a dostatek proteinů. Není zapotřebí lepšího životního stylu k připravení kuliček z cizrny ve srovnání s masovými kuličkami.

• 4.5. Vegetariáni musejí vědět hodně o výživě.
4.5.1. Vůbec ne. Jediné co člověk potřebuje vědět když přechází z jezení masa na vegetariánskou stravu je čím nahradit maso. To znamená luštěniny, ořechy, semínka a sojové produkty (a/nebo mléko a vejce pro lakto-ovo-vegetariány). Tak to by bylo, už to znáš! Dále platí jen staré známé pravidlo které platí pro živočišnou stravu: jez hodně syrové zeleniny, vyměň bílou mouku za celozrnnou, vyhýbej se soli, bílému cukru, nasyceným tukům, kávě a alkoholu. V živočišné stravě není nic co bys musel kompenzovat prášky při vegetariánské stravě (nanejvýš možná vitamín B12 pro přísné vegany – viz. 4.10 ). Naopak se člověk vyhne negativním vlivům na zdraví které jezení masa přináší.

• 4.6. budu mít málo proteinu.
4.6.1. Ten kdo četl trochu biologie ví, že proteiny (bílkoviny) jsou základem pro život. Protein se nachází ve všem živém nebo ve všem co žilo. Proto nehraje moc velkou roli pro přijímání proteinů co vlastně jíš. Dokud budeš jíst tolik, že budeš mít dostatek energie tak budeš i mít dostatek proteinů. Běžná veganská strava obsahuje dostatek proteinů. Laktovegetariánska strava obsahuje spíž přebytek proteinů než málo.
4.6.2. Kravské mléko které je určeno pro telátka která mají růst neuvěřitelnou rychlostí, obsahuje 3.4% proteinu. Špenát obsahuje 2%. Buráky obsahují 28%. Rostlinnou stravou obsahující zvlášť hodně proteinu, jsou ořechy, fazole, čočka, hrášek, semínka.
4.6.3. Maso obsahuje koncentrovanou bílkovinu. Proto do sebe většina konzumentů masa dostane tolik proteinu, že jsou jejích těla zahlcena. Toto se projevuje dnou, revmatem a dalšími kloubními problémy, zanícenými vazivy, ledvinovými kameny, řídnutím kostí a nedostatkem niacinu, vitamínu B6, kalcia, magnesia a dalších minerálů. Zvlášť se namáhá břišní slinivka - orgán který produkuje enzymy které mají na starost trávení proteinů.

• 4.7. Budu mít málo železa.
4.7.1. Veganská strava obsahuje dvojnásobek doporučeného příjmu železa a trojnásobek doporučeného příjmu vitamínu C. Vitamín C zlepšuje schopnost přijímat železo.
4.7.2. Železo je obsaženo v sušeném ovoci, obilí, ořechách, zelenině, semínkách, luštěninách, melase, řasách apod. Když použiješ železné hrnce při vaření můžeš také získat železo.

• 4.8. Budu mít málo kalcia.
4.8.1. Mezi vegetariány se nevyskytly případy nedostatku kalcia. Přebytek proteinu (tzn. když jíš moc masa nebo mléčných produktů) způsobuje, že tělo rychleji vypouští kalcium z kostí. Toto může být vysvětlením proč vegetariáni jsou méně postiženi řídnutím kostí.
4.8.2. Kalcium je bohatě obsažené v tofu (čtyřikrát více než v kravském mléku), zelenině, sušeném ovoci, oříškách, luštěninách, melase, řasách a především v sezamových semínkách.

• 4.9. Budu mít málo vitamínu D.
4.9.1. Vitamín D se tvoří v kůži když je ozářena sluncem. V průměru stačí čtvrt hodiny denně (i když je zataženo) k získání dostatečného množství.

• 4.10. Budu mít málo vitamínu B12.
4.10.1. Vitamín B12 neprodukují rostliny ani zvířat ale určité mikroorganismy. Zelenina neobsahuje B12, kromě určitých výjimek. Také potřebujeme jen malé množství vitamínu B12 a dokážeme ho uchovávat v těle po několik let. Laktovegetariáni se vůbec nemusí strachovat. Nedostatek je velmi neobvyklý jak mezi vegany a laktovegetariány, tak mezi masožravci. Jsou poruchy které způsobují neschopnost jej vstřebávat. Veganům se doporučuje doplňovat B 12.
4.10.2. B12 se tvoří bakteriemi ve střevech. Ještě nevíme jestli takové množství je pro člověka dostačující. Výzkumy pokračují. Můžeme ale dodat, že vegani na 100 procentně striktní veganské stravě bez jakýchkoliv tablet se cítí velmi dobře.
4.10.3. Vitamín B12 se nachází v mléčných produktech, kvasnicích a možná i v některých řasách. Také se přidává do určitých corn flaků a pod.

• 4.11. To pak člověk přece musí jíst hrozně moc, aby měl dostatek energie.
4.11.1. Nadváha je nemoc v zemích kde se převážně jí maso. Laktovegetariánská strava může být stejně energeticky bohatá jako živočišná strava. Veganská strava je dost energeticky bohatá pokud obsahuje ořechy, semínka, luštěniny nebo sojové produkty.

• 4.12. Žena nemůže být těhotná a přitom být vegetarián.
4.12.1. Těhotné ženy mají zvláštní potřebu výživy a měly by vždy dohlížet na to, aby měly dostatek živin které ony a jejích dítě potřebují. Tyto živiny jsou lehce získatelné vegetariánskou nebo veganskou stravou.

• 4.13. Děti nemůžou být vegetariány.
4.13.1. Dělaly se výzkumy na vegetariánských dětech, mimo jiné se napsalo v The British Medical Journal, 'Nutrition and Health' (Britský zdravotní denník, Výživa a zdraví), že„vegetariánská strava je adekvátní stravou pro nemluvňata."(stanovisko WHO také potvrzuje prospěšnost vegetariánství u dětí, podobně stanovisko ADA zde http://www.vegetarian.cz/stanada/stanada.html )
4.13.2. Veganské a vegetariánské děti se cítí naprosto báječně. Zvláště veganské děti mají tendenci být o něco štíhlejší než jejích masožraví kamarádi, což jím dává menší pravděpodobnost nadváhy až budou starší.

Home | Argumenty | 4. O zdraví