|
||
 |
Home | Argumenty | 10. Ukázkový rozhovor Ukázkový rozhovor
Po mnohých hodinách únavného debatování vyvolaného zpravidla rozhořčeným masožroutem si možná všimnete, že se scénáře těchto rozhovorů opakují. Zjistíte, že oponenti přicházejí se stále stejnými argumenty, ba dokonce tyto argumenty předkládají v podobném pořadí. Jak jdou v diskusi většinou za sebou: 1) Zvířata se navzájem také žerou 2) Člověk je od přírody všežravec, který potřebuje bílkoviny z masa 3) Co kdyby se všichni stali vegetariány? Všechno by se tu přemnožilo a co potom? 4) Rostliny mají taky duši 5) Že se člověk stane vegetariánem stejně nic nezmění 6) maso je dobré a několik dalších uváděných též níže.
Zvířata se navzájem také žerou (jiná varianta: Zkuste přesvědčit lva ať žere trávu) 1) zvířata se navzájem ale nezavírají do koncentráků a následně se nezabíjí na běžícím pásu.. Zvíře jako oběť v přírodě má alespoň nějakou šanci se zachránit, utéct, je to vyrovnaný boj a taková zvířata mohou prožít aspoň přibližně svůj určený čas v přirozeném prostředí. Zvířata v masném průmyslu to mají spočítané už od začátku.. a je tak s nimi i zacházeno jako s kusem masa. „Kde se jedná o zvířata, stane se každý náckem...Pro zvířata je Treblinka každodenností.“ Issac Bashevis Singer Prostředí jatek je strestující a nepřirozené, zvířata křičí, bojují o svůj život, ale nemají šanci uniknout – jsou zpracováváni stroji a lidmi, kteří si již dávno vytvořili citovou distanci. 2) Člověk má morální hodnoty a jestliže je aplikuje na svůj druh, není důvod, proč by je nerozšířil i na ostatní. Nemusíme napodobovat krutost přírody, když nemusíme.. Např. lvi často požírají mláďata, aby samice byla dříve v říji... To však neospravedlňuje to samé jednání u lidí... Jak řekl Gándhí „Nemyslím, že maso je pro nás nezbytné. Tvrdím, že masitá jídla jsou pro nás nevhodná. Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu, když napodobujeme jeho zvyky.“ 3) Lva nikdo přesvědčovat nechce - lidé mají na rozdíl od lva morální zásady a není důvod lvy napodobovat. Lvi např. také žerou lvíčata, aby samice byla dříve v říji - ale také to nebudeme kopírovat že:) 4) Zvířata dělají vše, aby přežila, nemají jinou volbu. Člověk má mnoho jiných způsobů obživy a nemá oprávnění pro to, že se projevuje ze všech zvířat nejkrutěji (oběti nedává šanci na útěk, zvířata jsou celý život zavřená v nuzných podmínkách atd...) 5) Já ti rozumím, jak se na věc koukáš. Já také nevidím nic špatného na zabití v přírodě, lovu pro přežití. Ale všechna taková zvířata (která jsou v přírodě obětí) se narodila aby žila svůj život na této planetě v rámci svobod a přirozených práv příslušejících příslušnému živočišnému druhu, aby žila alespoň přibližně svůj určený čas a alespoň přibližně ve svém přirozeném prostředí - žádné ze zvířat nemá stoprocentní jistotu, že právě ono bude obětí. Žije si svůj obyčejný život a pak ho něco lapne, protože nedávalo pozor. Srovnejme to s člověkem, který nejen že své oběti má už od narození pod zámkem, takže celý svůj život jenom čekají na smrt (teď mluvím o většinovému získávání masa v lidské společnosti), ale navíc konzumaci masa a zabíjení pro svůj život nepotřebuje. Jelikož si na rozdíl od dravců uvědomuje morální aspekty svého jednání, vzniká i jistá odpovědnost za své činy.... (to už se týká i zbytečnosti "přirozeného lovu" v podmínkách, které to nevyžadují)
Že se člověk stane vegetariánem stejně nic nezmění 1) Vegetarián (byť pasivně) ovlivňuje své okolí. Lidé, kteří o vegetariánství neuvažovali, ač k němu měli myšlenkově blízko nebo uvažovali, ale báli se, jak to bude skutečně fungovat, vidí ve známém vegetariánovi názorný příklad toho, že to není žádný problém. 2) Kdyby jsi žil ve společnosti kanibalů (nebo třeba pojídačů psů), asi bys také nedodržoval jejich stravovací návyky, pokud by to bylo proti tvému hlubokému přesvědčení. 2b) Člověk by měl jednat podle svého přesvědčení. Např. i když většina společnosti třídit odpad nebude, já nějaký ten plast a papír do kontejneru odnesu, jelikož si nepřeji, aby byla země zahlcena odpadky. A stejně tak to je se zabíjením zvířat – jestliže je to člověku proti mysli, neměl by být přímou příčinou (odběratelem) tohoto zabíjení, byť by byl ve společnosti jedním z mála.
Rostliny mají taky duši, jaký je rozdíl mezi konzumací rostlinny a zvířete? Reagovat na argumenty typu "i zelenina má duši" nemá téměř cenu, jelikož jsou to pouze výkřiky do tmy bez hlubšího významu a jejich obhájcům jde o duši zeleniny stejně tak málo jako o duši mimolidských tvorů... 1) Mezi lidmi a zvířaty co do vnímání bolesti a světa vůbec je rozdíl nepatrný a to je ti jedno. Proč se ptáš na rostlinny, kde je ten rozdíl propastný? To z fyziologického hlediska musíš uznat, že člověk a šimpanz mají centrální nervovou soustavu, že jsou si prostě mnohem podobnější než šimpanz a pampeliška. 2) Zvíře během svého života (než je zabito), spotřebuje mnohem více rostlin než by člověk dokázal sám zkonzumovat. Člověk, který jí maso, nepřímo konzumuje velké množství rostlin, které však prošlo trávicím traktem někoho jiného:) 3) Kromě toho musíme něco jíst, abychom si uchovali život - proč nezvolit menší "zlo"? 4) Pokud nevidíš rozdíl, proč si na procházku nevezmeš na vodítko květák? A další příklad je nasnadě. Představ si, že k tobě přijdu na návštěvu a utrhnu si na tvém záhonku kopretinu. Pak přstoupím k tvému psovi a uříznu mu hlavu. Vážně nebudeš vidět rozdíl? mám to vyzkoušet? :)
Co kdyby se všichni stali vegetariány? Všechno by se tu přemnožilo a co potom? Zabíjet? 1) Člověk nemá v přírodě regulační funkci dravce - zvířata pro svou potravu si v drtivé většině případů chová zvlášť, mimo přirozený ekosystém, takže na potenciální přemnožení žádný vliv nemá. Pokud by se všichni stali vegetariány (což by nebylo ze dne na den), lidé v zemědělství by snižovali počty narozených zvířat v zajetí podle momentální poptávky. 2) Ale ještě je třeba dodat, že tam, kde do přírody člověk zasahuje, způsobuje často obrovské škody a vymírání živočišných druhů (např. masivním rybolovem v oceánech). Kdyby lidé přestali konzumovat makrely, tresky, tuňáky atd., jejich počet by se časem snad dostal nad hranici ohrožení (od roku 1950 jejich výskyt klesl o 90%) - o přemnožení se dá hovořit jen stěží.
Maso je dobré Maso nám chutná jen proto, že je ochuceno rostlinnými prostředky – maso na česneku, pepř, sůl... maso samotné má odpornou chuť... jen zabalené v množství rostlinných surovin chutná dobře. Kulturně jsme si zvykli obalovat do těchto surovin právě maso, ale tato hmota je velice snadno nahraditelná jinou bílkovinnou strukturou, která je po tradiční úpravě chutná, ale i stejně výživná (tofu, sojové maso, tempeh)
Člověk je od přírody všežravec, který potřebuje bílkoviny které jsou ve velké míře obsažené v masu Člověk je označován za všežravce kvůli jeho stravovacím návykům, ale ze zdravotního hlediska je pro něj vegetariánská strava velice vhodná. Bílkoviny o stejné kvalitě člověk získá z obilovin (pečivo, těstoviny), luštěnin, rýže, mléčných výrobků nebo tradičních asijských výrobků jako je tofu, tempeh atd (navíc půl kila tofu má např. stejnou výživovou hodnotu jako 2 kila masa) http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1092592063-pod-poklickou/408236100091009-27.02.2008-18:15.html http://www.blisty.cz/2005/9/19/art25066.html
jsme nejmocnější, vydobyli jsme si toto postavení, proto na to máme právo a co morálka? Takto by se dal obhajovat i fašismus
Ale kam až by to vedlo? Bude trestné na záhoně zabít žížalu? A co krysy? Stejný argument používali i proti ochráncům lidských práv – dáme svobodu černochů, co nastane. Dáme volební právo ženám, kam až to půjde? Budou volit opice? Jde o to řešit momentální etickou potřebu. Stále cítíme rozdíl mezi tím, zdali bylo zvíře zabito neúmyslně (žížala) nebo pro zbytečné lidské choutky.
kdyby člověk z masa nic neměl, tak by ho nejedl - od počátku věků člověk konzumoval např. drogy aniž by je potřeboval. U masa máš pravdu, že v jednu chvíli bylo výhodnější získávat potravu zabíjením, jelikož nebyly jiné možnosti. Ovšem tento zvyk vydržel kvůli lidské oblibě v chuti zvířat a konzervativní povaze stravovacích návyků až do dnešních dnů, kdy už zde ta potřeba není (je mnoho společenských jevů, které nejsou funkční, ale přeci existují). Nechci ti vnucovat tento svůj pohled, jen jsem ti ho chtěla vysvětlit
To si vážně myslíš, že kvůli tomu, že ses ty stala vegetariánkou se přestanou zabíjet zvířata na jatkách? To jsi teda naivní. Jestli si někdy četl Kanta, tak znáš pojem kategorický imperativ ("jednej tak, aby se maxima tvého jednání mohla stát všeobecně platnou normou"). Ne, nejsem naivní, abych si myslela, že se kvůli mé snížené spotřebě masa přestanou rázem zabíjet zvířata na jatkách. Stejně tak si nemyslím, že když v Praze nesednu do auta a nepojedu do centra zamořovat lidem vzduch, tak že v centru žádná auta nebudou a bude blaze; když vytřídím odpad, nezajistím, že to tak udělá každý atd atd. Ale je mi proti strsti provádět něco, co je v rozporu s mým hodnotovým systémem. Kdyby si se ocitl ve společnosti, ve které se jedí psi, lidi (dosaď si něco, co ti vadí:), koupil by sis také takové maso, protože tvé rozhodnutí stejně nic nezmění? Záleží na povaze člověka a na jeho pohledu na svět. V jedné učebnici sociologie je povedený kreslený vtip davu lidí, kde si každý do jednoho v duchu říká "co člověk sám zmůže:). Snažím se být zodpovědný spotřebitel, který se rozhoduje podle svých hodnot a přesvědčení a ne podle většinových zvyků. Začala jsem citátem, stejně tak i skončím: "Buď změnou, jakou chceš vidět". Gandhí
To by mě zajímalo, kolik tisíc tun rostlinných bílkovin by se muselo vypěstovat, aby nahradily živočišné bílkoviny v mase. Nehledě na to, že pro mnoho živočišných druhů by konec domestikace znamenal jejich vymření. musíte si uvědomit, kolik proteinu se musí dodat
zvířeti během jeho života, než je zabito. Z 11 kg proteinu, které zkrmí
např. tele, zůstane pro člověka jen půl kilogramu živočišného proteinu -
čili získáme zpět méně než 5% toho, co jsme vložili. Vymření to pro ně znamenat nemusí, protože mnoho lidí dobytek chová v zájmových chovech. I kdyby, jsou to druhy vyšlechtěné člověkem, takže by to pro přírodu žádná velká katastrofa nebyla.
Jedním dovozem zeleniny v prosinci kamionem portugalska či Sicílie moc planetu nespasíte...!!!! Pokoud se podíváte na potravinovou pyramidu veg a konvenčních strávníků, doporučené dávky zeleniny se pro obě skupiny neliší. Rozdíl je až ve vyšších "patrech", kdy vegetariáni místo masa konzumují více jídel z luštěnin - to znamená např. sojové výrobky (kupuji převážně od českých výrobců) nebo třeba čočku, která se také pěstuje u nás.
některý zvířata sou prostě na jídlo Dřív si lidi taky mysleli, že černoši jsou prostě od toho, aby byli otroky... A ženy od toho, aby rodily děti a vařily jídlo. Prostě věc zažité tradice, kterou někdo nemusí považovat za správnou, může do toho vnést určité etické připomínky nebo se podle svého přesvědčení jednoduše řídit. Pes, kterého mám doma necítí bolest jinak, než prase, které je ve velkochovu, nebo jinak, než pes, na kterém jsou prováděny experimenty. Je to jen sociální konstrukt.
CELÉMU ROZHOVORU ZPRAVIDLA PŘEDCHÁZÍ NEVINNÁ VĚTIČKA Proč jsi vegetarián? Zde si každý samozřejmě musí dosadit své vlastní důvody. V závorce uvádím to, co nejčastěji říkám já. (nejím zvířata, protože se nechci sytit z utrpení a smrti jiných živých bytostí. Nepotřebuji pro svůj život brát život jiným. Nepovažuji život zvířete za méně hodnotný než ten lidský.)
Na závěr něco tematického humoru
|
||
|
Úvod
